Rostoucí digitalizace a konektivita vozidel mění způsob, jakým auta fungují a komunikují s okolím. Tento vývoj přináší nové možnosti pro zvýšení bezpečnosti, komfortu a efektivity jízdy, ale rovněž otevírá otázky kybernetické bezpečnosti, správy dat a ochrany soukromí uživatelů. Tento článek přináší přehled klíčových technologií, jejich přínosů i rizik, která je nutné řešit pro bezpečný a udržitelný rozvoj propojené dopravy.
Automobilový průmysl se v roce 2025 začíná zásadním způsobem měnit. Vývoj směřuje k digitalizaci a vzájemnému propojení vozidel. Moderní dopravní prostředky se mění na inteligentní zařízení (dá se říct „počítače na kolech“), která komunikují s okolním světem a nabízí uživatelům i výrobcům nové možnosti. Pokrok je vázán na několik klíčových technologických trendů.
Vozidla jako digitální platformy
Současné vozy jsou vybaveny pokročilými senzory, výpočetními jednotkami a softwarovými systémy, které umožňují:
- • Komunikaci s okolím (V2X) – Vozidla si vyměňují data s ostatními auty, dopravní infrastrukturou, cloudem a dokonce i s chodci. To pomáhá předcházet nehodám, optimalizovat provoz a zvyšovat bezpečnost.
- • OTA aktualizace – Chytrý automobil si sám stáhne a aktualizuje nejnovější software, mapy nebo bezpečnostní vylepšení pro specifický model vozu, aniž by musel do servisu.
- • Integraci se smart technologiemi – Propojení vozidla s chytrým domem nebo mobilem umožňuje například vzdálené zapnutí klimatizace nebo otevření garáže přímo z auta.
Inteligentní síťově propojená vozidla jsou vybavena připojením k internetu a schopností komunikovat s okolním světem v reálném čase. Sdílí data s ostatními automobily, dopravní infrastrukturou, cloudovými službami i uživateli, čímž zajišťují vyšší bezpečnost na silnicích, plynulejší dopravu a lepší uživatelský zážitek.
Základní typy komunikace
✅ V2V (Vehicle-to-Vehicle)
Komunikace mezi vozidly – sdílení dat o rychlosti, brzdění, poloze a směru jízdy. Tento typ komunikace pomáhá předcházet nehodám, například varováním o náhlém brzdění auta před vámi.
✅ V2I (Vehicle-to-Infrastructure)
Propojení s prvky dopravní infrastruktury, jako jsou semafory, dopravní značky a informační tabule. Vozidla získávají data o aktuální dopravní situaci, časech na semaforech nebo objížďkách, což usnadňuje navigaci a zlepšuje plynulost provozu.
✅ V2C (Vehicle-to-Cloud)
Připojení vozidla ke cloudovým službám umožňuje vzdálené aktualizace softwaru (OTA – Over-The-Air), diagnostiku, infotainment a další online funkce.
✅ V2P (Vehicle-to-Pedestrian)
Komunikace mezi vozidlem a chodci – auto dokáže upozornit na blízkost chodců, což se hodí zejména v hustě obydlených městských oblastech.
✅ V2X (Vehicle-to-Everything)
Zastřešující termín pro všechny formy komunikace mezi vozidlem a jeho okolím – včetně aut, infrastruktury, cloudu a uživatelů. Tento komplexní systém umožňuje vozidlům předvídat nebezpečné situace mimo zorné pole řidiče, optimalizovat plynulost provozu a připravuje půdu pro autonomní řízení.
Umělá inteligence a prediktivní systémy
Implementace umělé inteligence (AI) v moderních vozidlech umožňuje zavádět pokročilé funkce a systémy, které posouvají bezpečnost, komfort a efektivitu jízdy na zcela novou úroveň.
AI systémy v automobilech umožňují:
- • Prediktivní údržbu – systémy monitorují stav vozidla a předpovídají technické problémy. Když je to nutné, včas doporučí majiteli vozu, aby se objednal do servisu, aby se zamezilo vzniku neočekávaných poruch.
- • Personalizaci jízdního zážitku – vozidlo se učí preference řidiče a automaticky jim přizpůsobuje nastavení vozidla (například klimatizaci, polohu sedadla, styl řízení).
- • Zlepšení bezpečnosti – AI analyzuje okolní provoz, včetně chování řidiče, a odhaluje potenciální hrozby. Pro zvýšení bezpečnosti aktivně zasahuje do řízení (například při náhlém brzdění před vozidlem).
Cloudové služby a správa dat
S rostoucím množstvím generovaných dat je důležitá jejich efektivní správa:
- • Cloudová úložiště – umožňují výrobcům a provozovatelům vozidel bezpečně ukládat data na vzdálených serverech. Data jsou dostupná kdykoliv a odkudkoliv.
- • Analýza dat – shromážděná data z vozidel jsou cenným zdrojem informací pro výrobce i uživatele. Analýza těchto dat umožňuje prediktivní údržbu, personalizaci a zlepšení bezpečnosti.
- • Zabezpečení dat – ochrana citlivých informací před neoprávněným přístupem a zneužitím.
Propojená vozidla přinášejí řadu výhod řidičům i výrobcům především v oblasti komfortu, údržby a integrace s digitálními ekosystémy.
Zvýšení komfortu jízdy
Moderní vozidla jsou vybavena
pokročilými navigačními systémy, které využívají real-time data z GPS, dopravních kamer a dalších vozidel k optimalizaci trasy a předvídání dopravních zácp. Některé systémy například zvládají „číst“ signály semaforů a pomáhají udržovat plynulou jízdu bez zbytečného brzdění.
Údržba a diagnostika na dálku
Propojená vozidla umožňují vzdálenou diagnostiku a prediktivní údržbu. Již dnes existují různé systémy, které dokáží na základě dat z vozidla
identifikovat konkrétní závady i bez fyzického přístupu. Servisy tak mohou připravit potřebné díly ještě předtím, než automobil přijede na opravu.
Možnost připojení k digitálním ekosystémům
Propojená vozidla se stávají součástí širších digitálních ekosystémů. Řidiči mohou ovládat zařízení ve svých chytrých domácnostech přímo z vozidla, například otevírat garážová vrata nebo nastavovat termostat.
S rostoucí digitalizací vozidel se zvyšuje
riziko kybernetických útoků, které mohou vést k manipulaci s kritickými systémy vozidla, jako jsou brzdy, řízení nebo motor. Takové zásahy představují vážné nebezpečí pro bezpečnost řidiče, cestujících i ostatních účastníků silničního provozu.
Příkladem je incident z roku 2015, kdy bezpečnostní experti Charlie Miller a Chris Valasek demonstrovali možnost
vzdáleného ovládání na automobilu Jeep Cherokee. Na dálku dokázali brzdit i vypnout motor během jízdy. Podobně v roce 2016 výzkumníci ukázali, že je možné
hacknout elektromobil Tesla Model S a vzdáleně ovládat jeho brzdy a dveře. Výrobce samozřejmě brzy vydal aktualizaci palubního operačního systému, který bezpečnostní chyby opravil.
Ochrana proti softwarové zranitelnosti
Obrovské množství dat, které moderní chytré automobily generují, je nutné chránit před zneužitím hackery. Kromě tradičních opatření, jako jsou šifrování komunikace, autentizace přístupů a pravidelné aktualizace softwaru (OTA), jsou důležité principy security by design – tedy navrhovat vozidlové systémy s ohledem na bezpečnost již od prvotního návrhu.
Výrobci musí implementovat
pravidelné bezpečnostní testování (tzv. penetration testing),
monitorování síťového provozu a rychlou reakci na zjištěné zranitelnosti – například formou vydání opravného softwaru nebo aktualizace firmware. Bez těchto opatření hrozí, že útočníci získají neoprávněný přístup k citlivým funkcím vozidla a zneužijí je ve svůj prospěch.
Standardy kybernetické bezpečnosti v automobilovém průmyslu
1. TISAX® (Trusted Information Security Assessment Exchange)
Mezinárodní standard pro hodnocení a zajištění kybernetické bezpečnosti v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu. Zajišťuje ochranu citlivých dat, zvyšuje důvěryhodnost mezi partnery a je stále častěji vyžadován jako podmínka pro spolupráci v oboru.
2. VCS (Vehicle Cybersecurity Standard)
Nový standard pro kyberbezpečnost vozidel byl oficiálně představen v roce 2024 a postupně se stává součástí požadavků v automobilovém průmyslu. Jeho cílem je nastavit jednotná pravidla pro zajištění kybernetické bezpečnosti všech elektrických a elektronických součástek, řídicích jednotek a softwarových systémů používaných ve vozidlech.
Podle odborníků bude v budoucnu splnění požadavků VCS povinné pro všechny dodavatele, kteří vyrábějí software do vozidel, elektronické řídicí jednotky a další komponenty s potenciálním dopadem na bezpečnost provozu. Naopak pro firmy, které vyrábějí neelektronické díly – například blatníky, zámky nebo jiné mechanické prvky – bude i nadále dostačovat splnění standardu TISAX®.
Zavedení VCS má významný dopad na výrobce:
- ✅ Budou muset prokazovat odolnost svých produktů vůči kybernetickým hrozbám.
- ✅ Budou povinni zohlednit kyberbezpečnost již při návrhu a vývoji produktů (tzv. security by design).
- ✅ Bude nutné zavést procesy pro průběžné testování, monitorování a řešení bezpečnostních incidentů po celou dobu životního cyklu produktu.
Digitalizace a konektivita vozidel přinášejí nejen nové příležitosti, ale i otázky spojené s ochranou soukromí uživatelů. Každý moderní vůz dnes funguje jako datové centrum na kolech – a je důležité vědět, co se s těmito daty děje.
Sběr a zpracování dat o uživatelích
Chytrá vozidla shromažďují obrovské množství informací o řidičích a cestujících:
- • GPS polohu a historii tras
- • Styl jízdy – například způsob akcelerace, brzdění nebo průměrnou rychlost
- • Osobní preference – třeba nastavení klimatizace, oblíbené trasy, oblíbené hudební žánry
Tyto údaje mohou být využity k optimalizaci služeb – například pro plánování údržby, zlepšení asistenčních systémů nebo návrh lepších infotainment funkcí (navigace, multimédia, komunikace). Zároveň ale představují riziko pro soukromí uživatelů, pokud nejsou správně chráněna.
GDPR a nové evropské regulace
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) má každý uživatel právo:
- ✅ Vědět, jaká data o něm vozidlo shromažďuje.
- ✅ Požádat o opravu nebo smazání těchto dat.
- ✅ Omezit nebo zrušit souhlas s jejich zpracováním.
Novinkou je EU Data Act, který vstoupí v platnost 12. září 2025 a posílí práva uživatelů na kontrolu nad daty, které shromažďují jejich vozidla. Uživatelé tak budou mít větší kontrolu nad tím, kdo a jak jejich data využívá, a budou je moci předat i třetím stranám – například poskytovatelům služeb nebo asistenčních systémů.
Kdo vlastní data z vozidla – výrobce, uživatel, nebo třetí strany?
Otázka vlastnictví dat zůstává složitá a zatím není zcela jednoznačně podložena zákonem.
- • Výrobci vozidel často považují data za svůj majetek a používají je pro vývoj a vylepšení svých produktů.
- • Uživatelé vozidel argumentují, že data vznikají při používání jejich vozidla, a proto by měli mít nad nimi kontrolu.
- • Třetí strany, například poskytovatelé služeb (fleet management, pojišťovny), mohou mít přístup k určitým datům – otázkou je, jak a v jakém rozsahu.
Legislativní rámce, jako je GDPR a chystaný EU Data Act, se snaží posílit práva uživatelů a jasně definovat pravidla pro zpracování a sdílení dat.
Automobilový průmysl stojí na prahu další velké revoluce. Očekává se, že se vozidla do roku 2030 ještě více propojí se svým okolím a plně se začlení do digitální infrastruktury měst a silniční sítě.
Hlavní trendy zahrnují:
- • Rozšíření V2X komunikace – auta budou „mluvit“ nejen mezi sebou, ale také s dopravní infrastrukturou, budovami a dokonce s energetickými sítěmi (např. pro optimalizaci nabíjení elektromobilů).
- • Vyšší podíl softwarově definovaných vozidel (SDV) – auta budou stále více řízena softwarem, což umožní přizpůsobovat jejich funkce a aktualizace na dálku.
- • Zvýšená role dat a analytiky – data z vozidel budou využívána nejen pro bezpečnost a údržbu, ale také pro chytrou správu dopravy, plánování měst a různé ekologické projekty.
Propojení s autonomním řízením a AI
Digitalizace a konektivita jsou základními stavebními kameny pro nástup autonomních vozidel, tedy vozidel schopných samostatného řízení.
Auta budoucnosti budou umět:
- • Předvídat a předcházet nebezpečným situacím – například detekovat překážky, chodce nebo jiná vozidla ještě dříve, než je uvidí řidič.
- • Optimalizovat trasy a snižovat emise – umělá inteligence dokáže analyzovat dopravní data v reálném čase a upravit trasu, aby byl průjezd co nejplynulejší.
- • Zlepšit uživatelský zážitek – funkce jako personalizované nastavení vozidla, hlasoví asistenti nebo automatizace údržby budou běžnou součástí každodenní jízdy.
Výzvy, které je třeba vyřešit – bezpečnostní, legislativní i etické
I když technologie míří kupředu mílovými kroky, zůstává mnoho zásadních výzev:
- • Bezpečnostní otázky – jak ochránit propojená vozidla před kybernetickými útoky a zneužitím dat?
- • Legislativní rámec – jak rychle budou vlády a instituce schopny reagovat na technologický vývoj a připravit nové zákony, normy a certifikace?
- • Etické dilema – jak má autonomní systém rozhodovat v krizových situacích? Kdo ponese odpovědnost za případné nehody způsobené chybným rozhodnutím umělé inteligence?
