10.6.2023

Nejstarší dálnice na světě

Dálnice – kdo by si dokázal bez nich představit moderní svět? Tyto hlavní dopravní tepny s několika pruhy pro každý směr jsou základní součástí světového dopravního systému. Ale kdy se tyto monumentální konstrukce vůbec začaly budovat?

Co je dálnice?

Dálnice je v českém jazyce zkratkou slov „dálková silnice“ (zastarale autostráda). Jedná se o široký typ silnice, který je určen pro rychlou a efektivní dopravu mezi městy a regiony. Pro dálnice je typické, že pro jízdu v obou směrech je určeno více jízdních pruhů. Nejčastěji jsou dva, ale mohou být i tři či více. Díky tomu je cesta po dálnici rychlejší a pohodlnější než v případě rychlostních silnic.

Dálnice jsou navrženy tak, aby se minimalizoval počet překážek a zpomalení, proto zde nenajdete žádné semafory, přechody pro chodce ani příliš mnoho zatáček. Místo toho mají nájezdy a sjezdy, které umožňují autům vstoupit a opustit dálnici bez zastavení nebo zpomalení provozu.

Dálnice

Na dálnicích nejsou žádné křižovatky, místo nich se používají tzv. mimoúrovňové křižovatky. To znamená, že když se dvě dálnice kříží, jedna z nich překoná druhou pomocí mostu nebo tunelu, takže auta mohou pokračovat v jízdě bez nutnosti se zastavit nebo zabočit na jinou cestu.

Pravidla jízdy na dálnici

Na dálnicích je nutné při jízdě dodržovat pravidla silničního provozu. Všechna motorová vozidla (osobní automobily, nákladní auta i speciální dopravní prostředky) musí jezdit v pravém jízdním pruhu, pakliže není vyhrazen pro jiný druh dopravy. Levý jízdní pruh se smí používat pouze pro předjíždění.

Rychlostní limity na dálnici

Na dálnici je nutné dodržovat stanovené rychlostní limity platné pro konkrétní zemi, v níž se dálnice nachází. Níže uvádíme nejvyšší povolené rychlosti na dálnicích u vybraných zemí, které platí pro motorová vozidla s hmotností do 3,5 tuny a autobusy. Samozřejmě se vždy řiďte aktuální dopravní situací a platným dopravním značením na silnici, jež může nejvyšší dovolenou rychlost – například kvůli pracím na silnici – upravovat.

Rychlostní limity na dálnici

  • Česká republika – rychlost max. 130 km/h
  • Slovensko – rychlost max. 130 km/h
  • Polsko – rychlost max. 140 km/h
  • Německo – bez rychlostního limitu, doporučuje se maximální rychlost 130 km/h
  • Rakousko – rychlost max. 130 km/h
  • Francie – rychlost max. 130 km/h, v případě nepříznivých podmínek může být snížen na 110 km/h
  • Itálie – rychlost max. 130 km/h
  • Španělsko – rychlost max. 120 km/h, v některých oblastech může být nižší
  • Chorvatsko – rychlost max. 130 km/h
  • Spojené státy americké – rychlostní limity se liší dle státu, obvykle 70 mil/h (cca 113 km/h) nebo 80 mil/h (cca 129 km/h) i více
  • Kanada – rychlostní limity se liší podle provincie, obvykle v rozmezí 100–110 km/h nebo 110–120 km/h
  • Jižní Amerika – nejčastěji v rozmezí 120–130 km/h
  • Asie – většinou v rozmezí 120–130 km/h, horské oblasti 70–80 km/h
  • Austrálie – rychlostní limity se liší podle státu, většinou v rozmezí 100–110 km/h

Nejstarší dálnice na světě

Úplně první dálnice se objevila v Německu. Dálnice pojmenovaná Avus původně sloužila jako závodní okruh, takže za první skutečnou dálnici na světě pro motorová silniční vozidla je považována italská dálnice A8/A9. Německo se krátce po Itálii rozhodlo pro vlastní ambiciózní plán spojený s výstavbou rozsáhlé dálniční sítě známé jako Reichsautobahn.



Také v Americe začaly vznikat první dálnice. Konkrétně ve Spojených státech amerických se ve 20. letech 20. století začal rozvíjet tzv. parkway system = systém silnic uprostřed parků či přírodních oblastí. První moderní dálnice v USA byla otevřena v roce 1940. Jmenuje se Pennsylvania Turnpike a dodnes spojuje významná města na východě a západě státu Pensylvánie.

Dálnice AVUS, Německo

Název a umístění: AVUS je zkratka pro Automobil-Verkehrs- und Übungsstraße, což přeloženo do češtiny znamená „Automobilová dopravní a zkušební dráha“. Nachází se na jihozápadě Berlína v Německu.

Historie: AVUS je významná nejen tím, že je to jedna z prvních dálnic na světě, ale také tím, že byla původně navržena jako závodní okruh. Její výstavba byla zahájena roku 1913 a slavnostně otevřena 24. září 1921.

Charakteristika: V počátku měla dálnice dvě přímé tratě oddělené středovým pruhem a dvě klopené zatáčky na obou koncích – Nordkurve a Südkurve.  Strmější Nordkurve se sklonem 43,6° se ukázala příliš nebezpečná, a tak byla zbourána a nahrazena klasickou plochou zatáčkou. Dálnice je unikátní rovnými úseky a v době otevření měla délku 19,5 km.

Využití: Kromě své funkce jako dálnice byla AVUS také významným místem pro automobilové a motocyklové závody, včetně Grand Prix Německo. Závodění bylo zastaveno v 90. letech 20. století a nyní je používána výhradně jako veřejná dálnice.

Současný stav: Dnes je AVUS součástí dálnice A115 a slouží jako důležitý dopravní tah na Berlín. I když už dálnice nedisponuje závodním okruhem, stále si bude držet prvenství jakožto první dálnice na světě.

Dálnice AVUS, Německo

Italská autostrada A8/A9, Itálie

Název a umístění: A8 a A9 jsou dálnice v Itálii, které spojují města Milán a Como, a vedou ke švýcarské hranici. A8 je známá také jako „Autostrada dei Laghi“ (Dálnice jezer), zatímco A9 je známa jako „Autostrada dei Laghi di Como e Chiasso“ (Dálnice jezer Como a Chiasso).

Historie: A8/A9 jsou známé jako první dálnice v Evropě. Stavba A8 započala v roce 1921 a byla otevřena v roce 1924. Dálnice A9 je pokračováním dálnice A8, které vede k jezeru Como a švýcarské hranici. Část A9 byla otevřena o několik let později.

Charakteristika: Obě dálnice byly navrženy tak, aby usnadnily rychlou a efektivní dopravu mezi průmyslovým centrem Milána a rekreačními oblastmi u jezera Como. Cesta prochází překrásnou krajinou severní Itálie, včetně nádherných výhledů na Alpy a jezera.

Využití: Autostrada A8 a Autostrada A9 slouží jak pro místní, tak pro mezinárodní dopravu. V současnosti tvoří důležitý dopravní tah nejen na severu Itálie, ale také v rámci evropské dálniční sítě.

Současný stav: Obě dálnice jsou stále v provozu. Aby vyhovovaly rostoucím dopravním požadavkům, byly postupem času modernizovány a rozšířeny.

Italská autostrada A8/A9

Reichsautobahn, Německo

Název a umístění: Reichsautobahn (nebo jen Autobahn) je název systému dálnic, který byl vybudován v Německu během nacistické éry, přibližně mezi lety 1933 a 1945. Tento systém dálnic propojuje celé Německo.

Historie: Plány na vybudování celostátní sítě dálnic v Německu se objevily již v roce 1926, ale masivní výstavba začala až po nástupu Adolfa Hitlera v roce 1933. Dálnice byly často prezentovány jako symbol nacistické modernizace a technologického pokroku. První postavený úsek spojoval města Frankfurt-Darmstadt-Mannheim-Heidelberg.

Charakteristika: Systém Reichsautobahn se vyznačoval nadčasovým designem, který zahrnoval široké, rovné úseky, mimoúrovňové křižovatky a minimální stoupání a klesání terénu.

Využití: Během 2. světové války se dálnice často používaly pro vojenské účely, ale dnes tvoří německou dálniční síť pro motorová vozidla.

Současný stav: Dálnice se stále hojně využívají. U některých proběhala modernizace, opravy a rozšíření, aby lépe splňovaly účel současné dopravní situace.

Parkway system, Spojené státy

Název a umístění: Parkway je typ silnice, který je součástí státních a národních parkových systémů. Nachází se v mnoha státech Spojených států.

Historie: Koncept silnicí typu parkway se objevil v 19. a 20. století jako součást hnutí City Beautiful, které se snažilo vylepšit prostředí městských parků. Za průkopníka konceptu je považován krajinný architekt Frederick Law Olmsted, který se podílel na návrhu mnoha významných městských parků (např. Central Park v New Yorku).

Charakteristika:  Smyslem silnic parkway je umožnit lidem pohodlně projet krásné přírodní území a vychutnat si okolní krajinu. Na těchto dálnicích je omezen průjezd nákladním automobilům a platí zde nízká povolená rychlost.

Využití: Parkway jsou populární k rekreační jízdě autem a v mnoha případech slouží jako dopravní tahy vedoucí do národních a státních parků, čímž zájemcům poskytují jedinečnou příležitost k poznání místní flory a fauny.

Současný stav: Síť dálnic Parkway je stále aktivně udržována a využívána. Slouží především jako síť pro turisty.

Parkway System, USA

Pennsylvania Turnpike, Spojené státy americké

Název a umístění: Pennsylvania Turnpike je dálnice, která prochází státem Pensylvánie ve Spojených státech amerických. Dálnice spojuje město Filadelfie (Philadelphia) na východě s městem Pittsburgh na západě.

Historie: Pennsylvania Turnpike je první americká dálnice, jejíž výstavba byla zahájena v roce 1938 a byla dokončena o dva roky později.

Charakteristika: Dálnice řeší rychlý přesun automobilovou dopravou z jedné strany státu na druhou. Její součástí je několik tunelů, které prochází pensylvánskými horskými masivy.

Využití: Pennsylvania Turnpike funguje jako frekventovaný dopravní koridor, jenž slouží pro mezistátní nákladní dopravu a cestování.

Současný stav: Pennsylvania Turnpike hraje klíčovou roli v dopravní infrastruktuře na východě USA.

Pennsylvania Turnpike, USA

Nejstarší dálnice v Evropě

Kromě Německa a Itálie vyniká ve výstavbě dálnic také Spojené království Velké Británie a Severního Irska, kde byla postavena první dálnice M1 v roce 1959. A dále také Francie s dálnicí A13 vedoucí z Paříže do Normandie.

Dálnice M1, Velká Británie

Název a umístění: M1 (Motorway 1) je hlavní dálnicí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, která spojuje Londýn a Leeds, dvě velké metropolitní oblasti.

Historie: Stavba dálnice M1 byla zahájena v roce 1958, jednalo se o první dálnici tohoto druhu v zemi. První úsek dálnice byl otevřen v roce 1959. Dopravní uzel v současnosti propojuje města Londýn - Leicester - Nottingham - Chesterfield - Sheffield - Leeds.

Charakteristika: Dálnice má různý počet jízdních pruhů v závislosti na konkrétním úseku, ale pro každý směr má alespoň tři jízdní pruhy.

Využití: Dálnice M1 slouží jako hlavní dopravní tah v celém Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Řidiči ji využívají jak pro meziměstskou, tak dálkovou dopravu.

Současný stav: Motorway 1 je hojně využívána a dle potřeb modernizována.

Dálnice A13, Francie

Název a umístění: A13, známá také jako „Autoroute de Normandie“, je francouzská dálnice ve, která propojuje Paříž s městem Caen v Normandii.

Historie: První úsek dálnice A13 byl otevřen v roce 1946, což ji činí jednou z nejstarších dálnic ve Francii.

Charakteristika: Dálnice A13 má zpravidla dva jízdní pruhy v každém směru, pouze v některých úsecích poblíž Paříže jsou tři jízdní pruhy.

Využití: Dálnice A13 slouží jako hlavní dopravní tah mezi Paříží a Normandií a je hojně využívána pro regionální, meziměstskou i volnočasovou dopravu.

Současný stav: Dálnice A13 patří k primárním částem francouzské dálniční sítě. Během let byla několikrát modernizována a rozšířena, aby splňovala zvyšující se nároky na efektivní přepravu.

Dálnice A13, Francie

Nejstarší dálnice v České republice

Zcela nejstarší dálnice v České republice, která byla otevřena v roce 1967, se jmenuje D1. Asi se nenajde žádný Čech, který by ji neznal a čas od času si nepostěžoval na její aktuální sjízdnost, dopravní zácpy nebo omezení provozu.

Dálnice D1, Česká republika

Název a umístění: D1 je hlavní dálnice v České republice, která spojuje tři největší města – Prahu, Brno a Ostravu.

Historie: Stavba D1 byla zahájena v roce 1967, a je tak první a zároveň nejstarší dálnicí v České republice. První úsek mezi Prahou a Mirošovicemi byl otevřen v roce 1971.

Charakteristika: Česká dálnice D1 disponuje dvěma jízdními pruhy v každém směru. Výjimkou je pár novějších rozšířených úseků, které mají tři jízdní pruhy.

Využití: D1 je nejdůležitější dopravní spojnicí mezi východní a západní částí Česka. Dálnice se využívá jako hlavní dopravní tepna pro mezistátní a mezinárodní dopravu.

Současný stav: Dálnice D1 je neustále v provozu, nicméně v průběhu let dochází k rekonstrukcím některých úseků. Aktuálně se staví 10kilometrový úsek 0136 dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má zlepšit dopravní situaci v regionu a zároveň pomoci vybudovat páteřní síť mezi Prahou, Brnem a Ostravou.

Dálnice D1, ČR

Nejstarší dálnice na Slovensku

Dálnice D1, Slovenská republika

Název a umístění: D1 (slovensky Diaľnica D1) je nejdůležitější dálnice na Slovensku, která však stále není zcela hotová. Ve výsledku má vést z Bratislavy, přes Žilinu, Prešov až do Košic, aby se propojil západ a východ země.

Historie: První úsek D1 byl otevřen v roce 1972 a spojoval Bratislavu s Trnavou.

Charakteristika: Dálnice D1 má dva jízdní pruhy v obou směrech, některé modernizované úseky mají dokonce pruhy tři.

Využití: D1 je nejdůležitější dálniční tepnou na Slovensku, která je součástí vnitrostátní i mezinárodní dopravy.

Současný stav: I když slovenská dálnice D1 není zdaleka dokončená v plném rozsahu, její hotové úseky jsou v nepřetržitém provozu. Výstavba dálnice D1 z Bratislavy do Košic nepřetržitě pokračuje. Na konci roku 2022 byl v úseku D1 mezi Hubovou a Ivachnovou u Ružomberka proražen tunel Čebrať, který bude délkou 3,6 kilometru třetím nejdelším tunelem na Slovensku.

Dálnice D1, SK

Nejstarší dálnice v Severní Americe

V Severní Americe, kromě výše uvedených dálnic Parkway system a Pennsylvania Turnpike v USA, stojí za zmínku také Queen Elizabeth Way v Kanadě. Tato dálnice, otevřená v roce 1939, byla jedním z prvních dálničních projektů v zemi.

Queen Elizabeth Way, Kanada

Název a umístění: Dálnice Queen Elizabeth Way, známá také jako QEW, se nachází v provincii Ontario v Kanadě. QEW propojuje Toronto, nejlidnatější město Kanady v provincii Ontario, s regionem v okolí Niagarských vodopádů a městem Buffalo ve státě New York, USA.

Historie: Stavba kanadské dálnice započala v roce 1931 a byla otevřena v roce 1937 pod označením „Middle Road“. Původní název byl změněn v roce 1939 na počest královny Alžběty I. (Elizabeth Bowes-Lyon, matka královny Alžběty II.), která v té době navštívila Kanadu se svým manželem, králem Jiřím VI.

Charakteristika: QEW je považována za první meziměstskou dálnici v Severní Americe, jež má alespoň tři jízdní pruhy v každém směru.

Využití: Kanadská dálnice slouží jako hlavní dopravní tah mezi Torontem a Niagarskými vodopády, lidé ji velmi často využívají pro meziměstskou a dálkovou dopravu.

Současný stav: Queen Elizabeth Way je velmi důležitou dopravní tepnou v celé Kanadě.

Queen Elizabeth Way, Canada

Nejstarší dálnice v Jižní Americe

V Jižní Americe stojí za zmínku hlavní brazilská dálnice Via Dutra a rozsáhlá síť silnic, kterou všichni znají pod označením Panamericana.

Panamericana, Jižní Amerika

Název a umístění: Panamericana, známá také jako Pan-American Highway, je nejdelší dálniční síť na světě. Celý panamerický silniční systém měří cca 47 000 kilometrů, začíná na Aljašce v Severní Americe a končí v Ushuaia ve státě Argentina v Jižní Americe.

Historie: Výstavba dálnice Panamericana začala ve 30. letech 20. století. Jejím cílem bylo spojit většinu zemí Ameriky, včetně Chile, Peru, Ekvádoru a Kolumbie, do jediné silniční sítě.

Charakteristika: Některé části Panamericany jsou moderní dálnice, zatímco jiné úseky jsou starší silnice. Panamericana spojuje všechny pevninské národy Severní a Jižní Ameriky. Kvůli rozsáhlosti své trasy prochází různými druhy terénu (prales, poušť i hory).

Využití: Panamericana slouží jako hlavní dopravní tah mezi mnoha americkými zeměmi a je využívána pro lokální, meziměstskou a mezinárodní dopravu.

Současný stav: Pan-American Highway je v nepřetržitém provozu, i když stav vozovky v každé lokalitě se může markantně lišit.

Pan-American Highway

Via Dutra, Brazílie

Název a umístění: Via Dutra, jejíž oficiální název zní Rodovia Presidente Dutra, je dálnice v Brazílii, která spojuje São Paulo a Rio de Janeiro, dvě největší města země.

Historie: První brazilská dálnice byla otevřena v roce 1951 a je jednou z nejstarších a nejdůležitějších dálnic v Brazílii.

Charakteristika: Představuje moderní dálnici s několika jízdními pruhy v každém směru, která je doplněna o řadu mostů, tunelů a jiných infrastrukturních prvků.

Využití: Via Dutra slouží především jako hlavní dopravní spojnice mezi městy São Paulo a Rio de Janeiro. Používá se pro meziměstskou i dálkovou dopravu.

Současný stav: Via Dutra je kontinuálně průjezdná po celý rok, nicméně v průběhu let byla několikrát modernizována a rozšiřována, aby zvládla nápor řidičů v dopravní špičce.

Nejstarší dálnice v Asii

Asijskou dálnicí číslo 1 je Meishin Expressway mezi městy Nagoja a Ósaka.

Meishin Expressway, Japonsko

Název a umístění: Meishin Expressway (E1) je dálnice v Japonsku, která spojuje města Nagoja a Ósaka. Je součástí mezinárodní asijské magistrály AH1 vedoucí napříč celou Asií.

Historie:  Provoz první dálnice v Asii s pojmenováním Meishin Expressway byl zahájen 13. července 1963. Dálnice byla poškozena během ničivého zemětřesení Hanshin-Awaji v roce 1995, ale už několik týdnů po zemětřesení ji mohla začít používat záchranná vozidla.

Charakteristika: Meishin Expressway je moderní dálnice s více jízdními pruhy. Je navržena tak, aby zvládla vysoký provoz mezi dvěma největšími městskými oblastmi Japonska.

Použití: Tato dálnice je klíčovým dopravním spojením mezi Ósakou a Nagojou a je využívána pro místní, meziměstskou a dálkovou dopravu.

Současný stav: Meishin Expressway je v současnosti funkční a v dobrém technickém stavu.

Meishin Expressway, Japan

Nejstarší dálnice v Africe

V Africe se výstavba dálnic rozběhla až v druhé polovině 20. století. Jednou z prvních byla dálnice N1 v JAR, postavená v 60. letech.

N1, Jihoafrická republika

Název a umístění: N1 je hlavní dálnice v Jihoafrické republice, která spojuje Johannesburg a Kapské Město. Její délka činí 1936 kilometrů.

Historie: Přesné datum výstavby této dálnice nebylo zaznamenáno, nicméně významné úseky byly otevřeny již v 60. letech 20. století.

Charakteristika: National route N1 je moderní dálnice určená pro rychlý přesun motorovým vozidlem v hustém provozu mezi Johannesburgem a Kapským Městem.

Použití: Dálnice N1 je klíčová dopravní tepna v Jihoafrické republice a je využívána pro místní, meziměstskou a také dálkovou dopravu.

Současný stav: Jihoafrická dálnice je otevřená a je stále frekventovaně využívána.

Dálnice N1, Afrika

Nejstarší dálnice v Austrálii

V Austrálii byla jednou z prvních dálnic Sydney-Newcastle Freeway alias M1 Pacific Motorway, jejíž otevření proběhlo v 60. letech 20. století.

M1 Pacific Motorway, Nový Jižní Wales, Austrálie

Název a umístění: Sydney-Newcastle Freeway, nyní známá jako M1 Pacific Motorway, je dálnice v Novém Jižním Walesu v Austrálii, jež propojuje města Sydney a Newcastle.

Historie: Tato dálnice byla otevřena 15. prosince 1965 a patří mezi nejstarší v Austrálii. Její délka je přesně 129,1 km.

Charakteristika: M1 Pacific Motorway je moderní dálnice navržená tak, aby zvládla vysoký provoz mezi dvěma největšími městy v Novém Jižním Walesu.

Použití: Australská dálnice slouží jako klíčový dopravní uzel mezi Sydney a Newcastle. Hojně se využívá pro místní, meziměstskou i dálkovou dopravu.

Současný stav: Dálnice M1 Pacific Motorway je v provozu a je celoročně udržována na vysoké kvalitativní úrovni. Jak se obě významná města rozrůstají, postupně se upravuje i dálnice dle aktuálních dopravních potřeb.

M1 Pacific Motorway, Austrálie

Sociální a ekonomický dopad nejstarších dálnic

Nejstarší dálnice na světě představují mnohem více než jen cesty. Jsou synonymem pro pokrok, integraci a rychlost. Výstavba velkých dálnic usnadnila pohyb osob a zboží po celém světě, čímž velkým dílem přispěla ke globalizaci.

Dálnice tvoří moderní dopravní systémy a jsou páteřní silniční sítí, jež efektivně spojuje různá města a regiony. I přes svůj pozitivní význam spojený s mobilitou nelze ignorovat vliv dálnic na životní prostředí. Rozvoj dálničních sítí bohužel často vedl k ničení přírodních oblastí a zvyšování emisí skleníkových plynů.

​​​​​​​​​​​​​​

Dálnice = smysluplná dopravní infrastruktura

Historie dálnic odhaluje fascinující technologický pokrok lidstva. Od nejstarší německé dálnice Avus až po americkou Pennsylvania Turnpike se ukazuje, že schopnost člověka pohybovat se a propojovat města se vyvíjela v průběhu staletí. Tyto silnice umožnily nejen rychlejší a efektivnější dopravu, ale také pozitivním způsobem ovlivnily rozvoj měst a regionů, jimiž procházejí.

Dá se očekávat, že se dálnice budou i nadále přizpůsobovat a inovovat stejně jako v minulosti. Pravděpodobně budou hrát klíčovou roli při řešení globálních výzev typu změna klimatu nebo urbanizace. Možná se objeví nové technologie, jako jsou inteligentní silnice a plně autonomní vozidla, která by mohla zlepšit efektivitu a snížit dopad dálniční dopravní infrastruktury na naši planetu.

​​​​​​​Autor článku: Redakce portálu Veacom.cz